„Je to krása. Myslím si, že na začátku sezony jsme si to říkali jen tak ze srandy, ale nikdo si to nedokázal představit. Teď se to stalo a jsme všichni rádi,“ přiznal bezprostředně po zisku titulu obránce Matyáš Michálek. Sparta nicméně válela v celé sezoně a její titul rozhodně není překvapením. „Stoprocentně jsme si mysleli, že to dopadne líp než minulý rok, ale pořád tam bylo víc týmů, které měly z hlediska jmen kvalitnější hráče. Jako hlavní mě napadají Liberec, Pardubice a Karlovy Vary,“ pokračoval Michálek.

Ve čtvrtfinále proti Kometě neztratili Pražané ani jeden zápas. Komplikace přišly až poté proti Liberci, kdy prohráli první utkání a ve druhém prohrávali 0:2. Sérii však otočili a posléze ve finále zdolali Pardubice 4:1, což byl výraznější rozdíl, než si možná soupeř zasloužil. „S Libercem i Pardubicemi to bylo hodně těžké. S Libercem to bylo asi těžší herně, finále zase na fyzičku. Už toho bylo hodně,“ cítil obránce, jehož tým potřeboval k zisku titulu dvanáct utkání.

V poslední sérii se jako klíč ukázala výhoda domácího prostředí. Sparta tam vyhrála všechny tři zápasy a na úvod dvakrát využila toho, že soupeři chyběl reprezentační brankář Osvald. „Se vší úctou ke druhému gólmanovi Pardubic, myslím si, že Venca Osvald byl velkým tahounem jejich týmu a ukázal to,“ souhlasil Michálek. Finále nabídlo velký brankářský souboj a slavil nakonec Tomáš Hájek, jenž v minulé sezoně přestoupil do Sparty právě z Pardubic.

„Byl neskutečný. Za mě kdybychom ho neměli, určitě bychom neudělali takový úspěch. Velká opora týmu,“ pochvaloval si talent českého hokeje, který jako člen ročníku 2010 porazil Pardubický kraj v semifinále loňské Olympiády dětí a mládeže a nyní byl zase u skalpu Dynama. „Sice je to jiná soutěž, protože tady v dorostenecké soutěži byli i hráči ročníku 2009, ale hodně kluků od nich už znám i z reprezentace. Je to dobré, že jsme je podruhé sekli,“ usmíval se Michálek.

Sparťanský dorost dovedly z pozice trenérů k titulu dvě klubové ikony – Richard Žemlička a Jan Hlaváč. „Tým byl velice slušný a tajně jsme doufali, defakto jsme na to trénovali celou sezonu, že uděláme dobrý výsledek. V základní části jsme skončili druzí, vyhráli jsme nadstavbu a z celého play-off jsme prohráli dva zápasy. Takže to vypadá, že ta cesta byla jednoduchá, ale vůbec nebyla,“ uvedl Žemlička, který před třemi lety slavil titul s juniorkou Sparty a nyní se mu to povedlo s mladší kategorií.

„Letos jsme se snažili celou sezonu pracovat na tom, aby tým měl charakter, duši a táhl za jeden provaz. Protože jedině týmová práce dosáhne výsledku. U juniorky jsme věděli, že tehdy Sparta udělala poslední titul před 29 lety. Tam byl chtíč a vůle asi ještě větší,“ snažil se zkušený lodvod srovnat oba velké úspěchy.

Mistrovské týmy vždy mezi hlavní příčiny zlatého tažení uvádějí tvrdou práci a letošní dorost Sparty není výjimkou. „Oba dva trenéři po nás chtěli hodně, byla to tvrdá práce hned od letní přípravy: Jak jsme běhali a dřeli v posilovně. Myslím si, že se ukázalo, že to dělají dobře,“ uvedl na adresu trenérů Matyáš Michálek. A pokud by měl zmínit to nejzásadnější, co jeho tým zdobilo? „Za mě určitě týmovost, byli jsme skvělá parta. Tahle věc mě napadá jako první,“ zahlásil okamžitě.

Ani Pardubice ovšem nemusí z hlediska celé sezony smutnit, ačkoli se zastavily těsně pod vrcholem. Zejména jejich vítězná série v úvodu ročníku brala dech a v play-off zase během prvních dvou sérií neztratily ani zápas. „Máme za sebou skvělou sezonu a velmi dobré play-off. Byť finále skončilo 1:4 na zápasy, tak až na první zápas, který se nám úplně nevydařil, byl každý hodně vyrovnaný. Koukám na to pozitivně,“ ujistil pardubický trenér Vojtěch Faltys.

On sám získal stříbro znovu po dvou letech. Ve svém týmu vidí řadu hokejistů, kteří mají šanci působit v profesionálním hokeji. „Pořád je to ale ještě dost daleko. Jsou před nimi dva až tři roky poctivé práce a za tu dobu se dá hodně získat i ztratit. Teď je potřeba, aby si odpočinuli a od května zase začali pracovat každý sám na sobě,“ nabádal Faltys závěrem.