Z ledu zpátky do lavic. Hokejové osobnosti vyhlížejí trenérskou licenci B
Přechod z hráčské kabiny na trenérskou střídačku vyžaduje víc než jen bohaté zkušenosti z ledu. Své o tom ví i řada známých hokejových jmen, která v těchto dnech usedla do školních lavic, aby zahájila studium trenérské licence B. Tento střední stupeň kvalifikace, jež je metodicky zaměřen především na přípravu mládeže do osmnácti let, obnáší více než sto hodin náročné teorie i praxe. Mezi studenty, kteří musí na chvíli vyměnit hokejku za skripta, nechybí ani osobnosti jako Lukáš Krajíček, Miroslav Forman či Petr Koukal.
Každý z nich přitom do studia vstupuje s trochu jinou motivací. Pro některé je studium logickým krokem po konci aktivní kariéry, jiní myslí na budoucnost s dostatečným předstihem. "Už mám nějaký věk a nechci čekat, až vyloženě skončím s hokejem. Věděl jsem, že budu mít volný čas, který teď věnuji rodině a studiu," vysvětluje své aktuální rozhodnutí stále aktivní útočník Miroslav Forman.
Oproti tomu mistr světa Petr Koukal do trenérského řemesla naskočil v Hradci Králové rovnýma nohama ihned po ukončení své hráčské dráhy. "V jedno období kariéry jsem už tuto myšlenku měl a zjišťoval si, co je třeba. Pak mě to na čas opustilo, ale teď po konci přišla nabídka z Hradce, která zkrátka nešla odmítnout," popisuje svůj přesun na střídačku Koukal. Jasnou vizi má i bývalý obránce se zkušenostmi z NHL Lukáš Krajíček, kterého k návratu ke studiu přivedla touha věnovat se na klubové úrovni dorostencům a juniorům.
Získat licenci B ovšem znamená absolvovat ucelený program zahrnující desítky hodin anatomie, psychologie, pedagogiky i systematitky ledního hokeje. Pro ostřílené profesionály jde o nezvyklou změnu životního rytmu. "Tohle sezení v lavicích jsem dlouho nezažil. Myslel jsem si, že už to nikdy nepřijde, ale je to tady. Ale je to prostě součást té práce a beru to tak, že se dozvím nové informace," usmívá se Krajíček, který jedním dechem přiznává, že právě teoretických předmětů se obává nejvíce. Naopak velmi se těší na výuku anatomie.
Podobně to vidí i Forman, který z návratu do role studenta strach nemá. "Vždycky jsem se učil dobře, takže snad mi to půjde i tady. Všichni jsme chodili do školy, není to nic nového. Těším se na to," říká s nadhledem zkušený forvard.
Zatímco hráč na ledě plní jasně dané pokyny, trenér musí mít komplexní přehled, plánovat přípravu a nést zodpovědnost za celý tým. Právě tento rozdíl si novopečení trenéři velmi rychle uvědomují hned v začátcích své praxe. "Mám obrovský respekt před všemi trenéry," přiznává Petr Koukal. "Myslím si, že takových devadesát procent hráčů, a já jsem mezi ně určitě patřil, nemá sebemenší tušení, co to všechno obnáší. Je to obrovský fofr a úplně něco jiného, než když člověk jenom hraje," dodává s tím, že i přes své hokejové renomé cítí před novou výzvou značnou pokoru.
A kam by měly kroky slavných jmen po úspěšném zisku licence směřovat? Zatímco Koukal si zatím konkrétní cíle ohledně pozice hlavního kouče či specialisty nedává a chce se nechat překvapit, co mu studium a praxe přinesou, jeho kolegové z lavic mají o něco jasněji. Krajíček by se rád do budoucna zaměřil na čistě trenérskou kariéru a vedení střídačky. Forman, přestože je podle svých slov s vytyčováním met zatím opatrný, v sobě nezapře duši bojovníka zvyklého mířit vysoko. "Kdybych se už rozhodl, že to chci dělat naplno, určitě bych mířil k těm nejvyšším cílům. Určitě bych chtěl trénovat muže," uzavírá odhodlaně.
TÉMATA: Trenér
