„Je to super pocit, protože jsme makali celou sezonu, každý den, každý trénink. Teď se nám ta tvrdá práce vyplatila,“ radoval se po zisku mistrovského titulu Adam Kováč, slovenský útočník z rakouské akademie. O tvrdé práci skvěle vypovídá bilance pouhých dvou porážek. „Měli jsme jedno slabé období, když jsme prohráli 5:12 s Karlovými Vary, ale potom jsme se zvedli zpátky a až doteď jsme hráli super,“ pochvaloval si Kováč.

Ve vyřazovacích bojích jeho tým ani jednou nezaváhal. K titulu tak potřeboval „pouze“ deset zápasů, neboť si nejrychlejším způsobem poradil s Hradcem Králové, Spartou, Karlovými Vary a Libercem. „Na Spartě byl první zápas těžký, i doma proti Varům, tam jsme rozhodli až po prodloužení,“ vybavil si Kováč těžké rozjezdy. „Každý tým hrál v play-off dobře, ale myslím si, že my jsme hráli o dost lépe,“ doplnil.

Zatímco tým Salcburku se oproti loňsku obměnil, trenér zůstal stejný – na vrchol znovu vystoupal Radek Křestan. „Každý titul má svou specifickou hodnotu, ale obhájit ho je vždy o něco náročnější. O to víc si ho vážíme. Je to potvrzení dlouhodobé práce celého týmu i celé organizace,“ radoval se rodák z Opavy, v jehož týmu se koncentrují především hráči z Rakouska, Německa a Slovenska.

Už podruhé v řadě to byl mix vítězný. Když měl trenér zmínit rozdíly mezi oběma týmy, lehce zaváhal. „Letos jsme byli možná vyrovnanější napříč sestavou a silnější v některých herních situacích. Oba týmy, ročníky 2010 i 2011, měly výbornou partu a fungovaly jako jedna velká rodina – to bylo vidět na ledě i mimo něj,“ pochvaloval si.

Akademie Salcburku disponuje naprosto špičkovými podmínkami, a to přinejmenším v evropském měřítku. Chválí si je i košický rodák Kováč. „Cítím se tam super, jsme tam všichni jako jedna rodina. Máme super podmínky a komfort ve všech ohledech. Sice jsem tam bez rodiny, ale všichni spoluhráči jsou jako moje rodina,“ vylíčil patnáctiletý útočník.

Slova velké chvály však po finále mířila i z libereckých řad. Bílí Tygři prožili fantastický ročník, ve kterém se museli sklonit až před posledním sokem ze zahraničí. „První pocity byly takové na nic, prohráli jsme finále, ale za chvíli to opadlo. Pořád jsme vlastně nejlepší v Česku: jak na mistrovství krajů, tak v extralize, takže pocity jsou neuvěřitelné. Kdyby nám to někdo řekl před sezonou, byli bychom rádi,“ uvedl kapitán Jan Nezmar.

Také on si pochvaloval kolektiv, který pod Ještědem vybojoval oba úspěchy. „Sešla se skvělá parta kluků, která táhla za jeden provaz a nikdy se nevzdávala. Viz série s Boleslaví, ve které jsme prohrávali 0:2 a otočili jsme to. Ta parta byla uvnitř neskutečně silná a myslím si, že tím jsme přetlačovali všechny týmy,“ zmiňoval Nezmar i semifinále proti velkému rivalovi, které Tygři vyhráli navzdory úvodním dvěma porážkám.

Finále už pro ně ale bylo příliš náročné. „Moc neumíme začátky sérií, protože nevíme, s čím na nás soupeři přijdou. Celá série ale byla ohromně těžká. Už toho bylo hodně, vzhledem k tomu, že Salcburk hrál méně zápasů. Každopádně ale musím vyzdvihnout soupeře, mají fakt skvělou akademii,“ vzkázal tahoun libereckého mužstva.

Nejvíce litoval třetí porážky, protože před vlastními diváky odehrál jeho tým skvělou partii. „Jednu z nejlepších v sezoně, ale bez gólů to nejde. Dali jsme jen jeden v devíti třetinách, což je prostě strašně málo. Nastřelili jsme čtyři tyčky, kdyby nám tam z toho spadl ještě jeden gól, tak si myslím, že by se soupeř začal klepat a měl by to o dost těžší,“ zmínil mladý obránce průběh posledního utkání.

Na další obrat pomýšlel i trenér Lukáš Pabiška, nicméně také on uznal sílu protivníka. „Salcburk je hodně kvalitní mančaft. Jakoukoli chybu jsme udělali, ať už v obranném pásmu, nebo když jsme třeba ztratili puk na útočné modré čáře, tak nás hned potrestal. Hráli jsme proti vynikajícímu týmu, ale je škoda, že jsme ten zápas neudělali. Chtěli jsme jít zápas od zápasu a sérii třeba ještě natáhnout,“ přiznal.

I s ohledem na zlaté medaile z mistrovství republiky krajů však Pabiška neměl svým svěřencům za celý ročník co vytknout. „Vrátila se jim jejich práce a dřina. Předvedli neskutečný charakter, a to už od května. Byli výborně fyzicky připravení od kondičního trenéra. Navíc úspěch nedělají jednotlivci, ale tým, a ten náš se celou sezonu neskutečně podporoval. Pro nás trenéry jsou kluci vítězové a je neskutečné, co dokázali,“ doplnil pyšně.

Foto: Jan Běhounek, janbehounek.cz