Byl postup v pátém utkání ještě sladší, než kdybyste sérií prošli hladce?
Já mám strašnou radost, že jsme to i přes nějaké komplikace v sérii zvládli. Druhý zápas v Budějovicích nestál za nic, ale semkli jsme se a ten pátý jsme zvládli úplně parádně. Od prvního do posledního jsme předvedli úplně perfektní výkon, klobouk dolů.

Dali jste pět gólů v první třetině, to se v play-off moc často nevidí.
Měli jsme hodně silný start a prostě nám to tam napadalo. Dělali jsme, co jsme chtěli. Tlačili jsme se do brány, stříleli, nepřehrávali situace a pak se to projevilo těmi pěti góly.

V sérii jste vítězili v lichých zápasech, kdežto sudé jste prohrávali. Čemu to přičítáte?
Já si myslím, že ty sudé zápasy jsme vždycky ne podcenili, ale jak jsme byli o zápas blíž k vítězství v sérii, tak se nám něco asi honilo hlavami. Ale možná dobře, že se nám to stalo teď, že se z toho poučíme a už se nám to, doufám, nestane.

Jaký byl pro vás návrat do juniorky, ještě navíc po měsíční pauze?
Musím upřímně říct, že jsem čtyři týdny nic nedělal. Pak jsem si dal dva tři tréninky s týmem a vlétl jsem do zápasu. Já jsem strašně chtěl, strašně jsem si to nechtěl nechat ujít. Je to můj poslední rok v juniorce a já jsem strašně chtěl s tímhle týmem dojít co nejdál. Mám tady kamarády od dětství a je to naše poslední šance si v juniorském týmu zahrát spolu. Tenhle tým pro mě znamená strašně moc a chci to dotáhnout co nejdál.

Jaké jste měl zranění?
Otřez mozku a taky krvácení do mozku.

To jste se z toho dostal rychle.
Hodně rychle. To krvácení bylo jenom lehké. Stalo se mi to v zápase se Spartou, hned prvním po reprezentační přestávce. Dostal jsem v první třetině a od té doby jsem prakticky čtyři týdny ležel.

Cítíte, že jste teď spoluhráčům opravdu pomohl? Hráči jako vy jsou vždycky pod tlakem.
To je na tom nejtěžší. Ještě po té pauze… Ale i když to třeba nešlo tolik na ledě, snažil jsem se aspoň v kabině něco předat, pomoct a udělat co nejvíc pro tým.

Rozhodla tedy vaše chuť?
Strašně chci s tímhle týmem něco dokázat. Byli jsme dvakrát třetí, tak doufám, že teď to posuneme ještě o něco výš. Je nás tady dost, co to spolu táhneme už od osmé třídy, máme parádní partu, chodili jsme spolu do školy a teď si to s klukama strašně užívám.

V semifinále vás čeká Třinec, což bude zase o něco těžší soupeř, souhlasíte?
Určitě, ale play-off je úplně jiná soutěž a může se stát cokoli. Já věřím, že od semifinále výš už rozhoduje, kdo to chce víc a kdo do toho víc dá. Už to není o individualitách, ale o týmu. My máme jádro týmu silné a věřím, že budeme úspěšní.

Zároveň však máte stále mladý tým, viďte?
Ano, ale musím říct, že to kluci mají v hlavách parádně srovnané. Každý maká, každý to chce a je to vidět. Jsem za to strašně rád a doufám, že budeme takhle pokračovat.

Máte velkou motivaci zakončit juniorskou kariéru mistrovským titulem?
Přesně tak, je to ohromná motivace. Když jsem šel na pátý zápas, tak jsem si říkal, že to může být poslední zápas v mé juniorské kariéře a že udělám všechno pro to, aby nebyl.

Foto: Tomáš Kyller, bkboleslav.cz