Klíčovým a zároveň nejbolestivějším momentem utkání byla česká přesilovka, ve které národní tým inkasoval. "To už je nějaké to štěstí... nepodařená nahrávka, já jsem tam zbytečně fauloval a pak jsme to nedohráli. Jsou to ty malé detaily, na kterých musíme zapracovat a pamatovat si je do budoucí kariéry," sypal si popel na hlavu Nestrašil. Přesto Češi v závěru nesložili zbraně a po snížení na 2:3 vyvinuli drtivý tlak. "Věřil jsem, že ten třetí tam padne. Celá střídačka věřila. Dali jsme fanouškům naději, že se hraje do poslední vteřiny, ale asi jsme si to za ten celej zápas nezasloužili. Švédové nám nedali ty maličkosti, které my jsme dali jim."

I přes finálovou prohru Nestrašil neskrýval dojetí nad tím, jakou partu se v Minnesotě podařilo vytvořit. Cesta ke stříbru totiž nebyla jednoduchá. "Začátek přípravy nebyl ideální, hráli jsme vyrovnané zápasy s týmy, se kterými jsme neměli. Ale to nás stmelilo. Začali jsme hrát pro to, co máme tady na prsou, a ne pro to, co máme na zádech. To bylo nejdůležitější," zdůraznil sílu českého lva. Vidět své spoluhráče s medailemi na krku pro něj byl silný zážitek. "Jsem na ty kluky strašně pyšný. Nikdo nehrál na sebe, všichni se obětovali pro tým. I když brečeli, ukázali jsme dobrou reklamu českému hokeji."

Z turnaje si Nestrašil odváží nejen stříbrnou medaili, ale i motivaci do budoucna. Jako jeden z hráčů, kteří mohou reprezentovat i příští rok, už teď vyhlíží odvetu. "Užil jsem si ten měsíc s klukama. Každý chce vidět českou vlajku jako první a já si to rozhodně budu pamatovat. Ač si to Švédi dneska zasloužili, vím, že všichni, co budeme v kabině příští rok, jim to budeme chtít vrátit. Budeme ještě silnější," uzavřel odhodlaně jeden z lídrů českého výběru.