U20: Konkurence je sice velká, ale zdravá, hlásí gólman Láryš
„Na začátku si kluci dělali legraci a byl jsem tak trochu obětní beránek,“ vzpomíná gólman Jan Láryš s úsměvem na své zámořské začátky v kanadském Drummondvillu. Nyní talentovaný brankář ladí formu, mimo jiné také na speciálním kempu v Poděbradech, kde v konkurenci devíti gólmanů bojoval o místo na nadcházejícím mistrovství světa.
Do zámoří odešel před rokem a přechod do zcela nového prostředí pro něj znamenal obrovskou životní i hokejovou zkušenost. "Než jsem odletěl, člověk úplně nevěděl, co má očekávat. Na začátku byly možná trochu problémy s aklimatizací, ale jakmile začala liga, už to bylo v pohodě. Ve finále to byla docela povedená sezona. Překročili jsme očekávání, která na nás byla kladená, i když v play-off jsme to nedotáhli úplně tak, jak jsme chtěli," ohlíží se za nováčkovským ročníkem v Kanadě.
Skok z české juniorské soutěže do zámoří byl znát třeba v rychlejším tempu hry. Nicméně soutěž QMJHL sice není tak přeplněná volbami z prvního kola draftu jako třeba OHL, přesto v ní nastupují elitní kanonýři. "Stále tam potkáte borce, který dal padesát gólů za sezonu a má střelu srovnatelnou s hráči z českého seniorského áčka," líčí mladý gólman.

Specifickou výzvou byla i samotná destinace v provincii Québec, kde převládá francouzština. "Klub sice fungoval v angličtině, ale lidé okolo moc ochotni mluvit anglicky nebyli. Kluci v týmu si ze mě ze začátku dělali legraci, nechávali mě všude objednávat jídlo a byl jsem takový obětní beránek," vzpomíná s úsměvem.
Získané zámořské zkušenosti na konci července Láryš úročil na reprezentační srazu v Poděbradech, kde trenérský štáb stavěl na filozofii české brankářské školy. Jejím cílem není tlačit maskované muže do jedné šablony, ale rozvíjet jejich jedinečnost a silné stránky.
"Největší přínos je v tom, že se po roce všichni zase vidíme. Pro náš ročník to funguje už od šestnáctky. Víme, co očekávat, tréninky se zlepšují a my se snažíme hledat detaily. Teď už do toho i více mluvíme než v šestnácti letech. Je to spíše o diskusi o věcech, které můžeme přinést my nebo trenéři," popisuje atmosféru v kabině.
Ačkoliv na šampionát dvacítek pouze tři vyvolení, v týmu nepanuje žádná nevraživost. Mezi adepty na reprezentační dres vládne respekt i přátelské vztahy. "Je to konkurence, ale zdravá a kamarádská. Není to tak, že bychom si lámali hokejky nebo nepřejeli úspěch. Někdo šanci dostane a záleží na tom, koho vybeou. Vesměs si to všichni přejeme a navzájem se posouváme," říká.
TÉMATA: U20