Pokud byste měl popsat povinnosti šéftrenéra mládeže, co všechno máte v klubu na starost?

Velmi zjednodušeně řečeno šéftrenér mládeže koordinuje práci všech trenérů, zodpovídá za příchody a odchody hráčů, hlídá dodržování stanoveného rozpočtu a zajišťuje komunikaci s nejvyšším vedením klubu. Spolupráci všech zainteresovaných lidí v klubu považuji za velmi důležitou, protože dosáhnout stanovených cílů je možné pouze v případě, že všichni trenéři v klubu vědí, co navzájem dělají a jsou schopní navazovat na práci svých kolegů. Je to vlastně celodenní práce, kdy 50 % času strávím na ledě či u ledu a 50 % času v kanceláři.

Co pro vás jako klub znamená ocenění nejlepší Akademie Českého hokeje?

Všichni jsme velmi pyšní a tohoto ocenění si samozřejmě vážíme. Vyhráli jsme ji již po čtvrté, když se třemi předchozími vítězstvími nám výrazně pomohla naše farma v Benátkách nad Jizerou, za kterou jsme získávali také mnoho bodů. Právě zde Bílí Tygři dokázali, že jsme moderní flexibilní klub. Logicky jsme museli se ztrátou farmy úplně tzv. překopat interní filozofii, protože jsme samozřejmě najednou nemohli zapracovávat tolik hráčů do 20ti let do seniorského hokeje. Vydali jsme se tedy jinu cestou a také toto vítězství nám potvrdilo, že k cíli může vést více cest.

Loni jste se umístili na druhé příčce. Potěší a motivuje Vás to v klubu o to víc do další práce?

Filozofií našeho klubu je stavět mladé týmy a neustále klást hráčům výzvy tak, aby se neměli šanci uspokojit, ale zároveň, aby to nikdy neměli až přespříliš těžké. Pro nás, jako pro klub je zmiňovaná soutěž samozřejmě výzva, ale neřekl bych, že motivace. Naše hráče učíme, že musí mít především vnitřní motivaci a ne spoléhat na tu vnější. Stejně tak je to i s námi trenéry. Naší motivací je vychovávat kvalitní hráče a ty zapracovávat do seniorského hokeje. Toto ocenění je jen vyústění naší práce, když se vše podaří tak, jak jsme si předsevzali.

Co vidíte vy sám jako největší přednost vaší akademie?

Na prvním místě vidím erudici a pracovitost našich trenérů. Když hráč přijde ráno do šaten a večer odchází, vždy zde najde trenéry, kteří se mu jsou ochotní věnovat. Právě na tom, že naši trenéři nekoukají na hodinky, máme postavený náš development program, který je přizpůsobený každému hráči na míru. Součástí naší výchovy je také myšlenka, že věk je jenom číslo, a ne zásluha či handicap. Na druhém místě bych pak chtěl zdůraznit výhodu v přístupnosti do areálu Sport Parku, kde máme vše, co k developmentu hráčů potřebujeme. Znovu však opakuji, že zázemí je pro mé oči až na druhém místě za trenéry, jejichž kvalita a pracovitost je pro mě prioritou.

Jaký prvek či vlastnost sledujete u hráčů nejvíce, když sledujete jejich fungování v organizaci, popřípadě když uvažujete o jejich angažování?

Spolu se všemi trenéry mládeže plus s trenéry A-týmu jsme zodpovědní za to, odhadnout hráčův potenciál. To znamená, nekoukat se na hráče jaký je, ale jaký by mohl být. Samozřejmě, že je pro nás klíčový charakter, pracovitost, vytrvalost v práci, ale také sledujeme budoucí výšku hráče, biologický věk či hráčovu typologii. To znamená, že chceme, aby hráč chápal, jaká může být jeho budoucnost v profesionálním hokeji a na základě toho pracoval na svých silných stránkách tak, aby on sám sobě dával šanci v budoucnu uspět v profesionálním hokeji.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Mládežnický hokej (@mladeznicky_hokej)

Hráči se v průběhu přechodu od devítky přes dorost do juniorky velmi mění i lidsky, míněno že prochází pubertou. Jak náročné je s tímto aspektem pracovat?

S těmito úskalími se každodenně potýkají naši trenéři, já to znám spíše z doslechu. Každý týden máme trenérské schůze, kde hráče individuálně řešíme a někdy se "raduji" a někdy samozřejmě "brečím." Sám, ale mám také děti, tak chápu, že svět prostě není nikdy černobílý, ale ani jen růžový. Kázeňských problémů však řešíme méně, než by se možná mohlo člověku mimo klub zdát.

Velkým tématem českého hokeje je odchod mladých hráčů do zahraničí. I letos se očekává odchod desítek kluků do zámořských juniorských lig. Jaká je podle vás ta správná cesta? Odejít či zůstat?

Vlastně si jsem jistý, že správná cesta neexistuje. Myslím si, že většina kluků odchází o rok dříve, než by měla, ale nebojuji s tím. Prostě nejsme na vrcholu potravního řetězce a sny kluků jsou trochu jinde než naše přání. Samozřejmě, že nám v klubech ti kluci chybí, a i když jim upřímně držíme palce, tak jsme smutní, že nás opouští, ale takový je život. Myslím, že jasnou odpověď nám na to dávají hráči, kteří odejdou a neuspějí. Když se vrátí, stejně řeknou, že této zkušenosti nelitují a každý, kdo někdy CHL/USHL viděl na vlastní oči, tak chápe, co říkají a jak to myslí.