Jak to chodí za humny. Čeští trenéři v Salcburku studovali i čerpali inspiraci
Český hokej opět nahlédl pod pokličku jedné z nejmodernějších sportovních líhní světa. Skupina 32 trenérů, kteří si aktuálně dodělávají nejvyšší A-licenci, vyrazila na zkušenou do akademie v rakouském Salcburku. Cílem nebylo jen obdivovat nablýskané zázemí, ale pochopit filozofii, která z rakouského klubu udělala stabilního exportéra talentů do nejlepších lig světa.
Mezi studenty byl i bývalý reprezentační obránce Zdeněk Kutlák. Ten se do známého prostředí vrátil po letech, kdy zde sám nastupoval. "Když jsem sem před lety přišel, byl to pro mě naprostý šok. Nic podobného jsem v životě neviděl. Podmínky, které tu jsou, jsou prostě z úplně jiné dimenze," vzpomíná na své první dojmy. Podle něj museli i hráči se zkušenostmi z NHL uznat, že něco takového jinde jen tak nemají.
Kutlák s úsměvem dodává, že kdyby mohl celou akademii "vzít na kolečka a převézt do Čech", hokejová kvalita by u nás letěla prudce nahoru. Zároveň ale zkušený bek nabádá k opatrnosti. "Ty podmínky jsou až tak luxusní, že to může působit jako rozmazlování. Pro ty kluky může být těžké, když se pak dostanou někam jinam, kde už takový servis nemají. Klíčové je proto jejich dobré mentální nastavení," upozorňuje na riziko komfortu.
Zajímavé srovnání nabízí Kutlák v otázce samotného tréninku. Zatímco budovy v Salcburku působí jako ze sci-fi filmu, v samotné metodice si podle něj Česko nevede vůbec špatně. "V tréninkovém procesu jako takovém bych až tak velký rozdíl neviděl. V Česku si ve většině klubů nemůžeme dovolit tak obrovské posilovny, ale pokud kluci chtějí, i naše podmínky jim bohatě stačí. Nepotřebujete mít gym o rozloze 800 metrů čtverečních, abyste vychovali skvělé hráče," říká.
U všeho byl i metodik Českého hokeje Zdeněk Vojta, který zdůraznil, že nejdůležitější je přenést si ze Salcburku správnou filozofii přípravy. Jedním z hlavních témat byla samostatnost hráčů. Akademie totiž sází na to, že děti občas nechává na ledě bez svazujících pokynů. "Už před deseti lety jsme po našich trenérech chtěli, aby děti nechávali na ledě občas samotné, aby si dělaly, co chtějí. V českých podmínkách to tehdy narazilo na nepochopení. Dostávali jsme zpětnou vazbu, že se trenéři dětem nevěnují," přiznává Vojta.
Právě uvolnění rukou mladým talentům a podpora takzvaného implicitního učení je směr, kterým se chce moderní hokej ubírat. Trenéři v Salcburku se také dozvěděli, jak akademie funguje bez klasických soutěží, kdy mladší kluky zapracovává mezi starší. To nutí talenty k rychlejšímu rozvoji a lepší adaptaci na fyzicky náročnější hokej, což je přístup, který české trenéry během přednášek zaujal nejvíce.
Spolupráce se Salcburkem navíc není jen teoretická. Rakouský tým v kategorii U15 je regulérním účastníkem české ligy a v loňském roce ji dokonce celou ovládl. "Pro naše kluby je to skvělá konfrontace se zahraničním hokejem. V akademii mají dokonce plakát Mistr České republiky v kategorii U15. Salcburk rozhodně není v soutěži do počtu, je to velmi kvalitní soupeř," uzavírá Zdeněk Vojta s tím, že tato mezinárodní vazba je pro obě strany nesmírně přínosná.
TÉMATA: Trenér
