Už jako malé děti byli na ledě neustále v pohybu. "Byli jsme hladoví po puku, všichni jsme za ním lítali," popisuje s úsměvem. Právě rychlost hry, neustálý pohyb a akce ho na hokeji přitahovaly nejvíc. Spolu s tím ale přišlo ještě něco dalšího, co někdy prostě nejde popsat. Řeč je o kabině a kolektivu. "Hrozně mě bavila šatna, trenéři, spoluhráči. Ta hra je rychlá, zábavná a kolektiv v tom hraje obrovskou roli," popisuje mistr světa z Prahy.

Na atmosféru v týmu vzpomíná dodnes velmi pozitivně. Ať už hrál se staršími kluky, nebo se svou věkovou kategorií, vždy měl kolem sebe dobré lidi. "V každé šatně to bylo skvělé. Všichni jsme se k sobě chovali hezky, respektovali jsme se a já si to strašně užíval," říká.

Silných zážitků z dětství má spoustu, ale některé se vracejí znovu a znovu. Třeba vánoční turnaje v Trenčíně. "Vždycky jsem se na ně těšil. Jeli jsme tam s bráchou a kamarádem, odehráli jsme turnaj a byla to skvělá zábava. Ani nevím, jak jsme skončili, ale bylo to moc krásné," vzpomíná.

Dnes se na hokej dívá i jako rodič. Vidí, co sport dětem přináší. "Učí je toleranci, zodpovědnosti, respektu k ostatním i k soupeřům. Hlavně si ten sport užívat," popisuje hodnoty, které podle něj hokej přirozeně předává. Zároveň zdůrazňuje, že je důležité, aby děti zkoušely různé sporty. Každé si musí najít to svoje. "Ne vždy to musí být ty hlavní sporty jako hokej nebo fotbal. Je důležité si ty sporty vyzkoušet," říká s tím, že ví, o čem mluví, jeden z jeho synů si totiž zamiloval baseball.

A když přijde na otázku, co má na hokeji úplně nejraději, odpověď je jasná a bez váhání: "Přece výhry!"