Andrašovský před klíčovou bitvou zariskoval, pořádně zamíchal sestavou a sáhl i ke změně v brankovišti, což se ukázalo jako mistrovský tah. "První třetina napověděla, že to bylo dobré rozhodnutí. Skórovala druhá, třetí i čtvrtá lajna, takže to sedlo. Nakonec jsme si sedli v realizačním týmu a vybrali jsme dobře, i když to dopadlo takhle dramaticky," pochvaloval si strategické rošády, které soupeřky zpočátku viditelně zaskočily, což se odrazilo i na skóre po první siréně - 3:0.

Zápas se ale postupem času změnil v psychologickou válku, kdy Češky musely čelit tlaku i sérii vyloučení. "Pořád jsme je museli uklidňovat, ale i motivovat a hecovat. Na konci už to bylo hodně emotivní, i já, který bývám v klidu, jsem měl zvýšený tep a doufal jsem, že nám to těmi verdikty rozhodčí nepokazí," přiznal kouč napětí v závěrečných minutách, kdy se řešila i neuznaná česká branka.

Kromě sportovního úspěchu Andrašovský vyzdvihl i lidskou stránku svého výběru, která dělala Česku skvělé jméno po celou dobu turnaje. "Všichni kolem naše holky chválí, jak jsou vychované a zdvořilé k místním. Můžeme být hrdí na to, jak reprezentovaly Českou republiku i lidsky," zdůraznil hrdě.

Zároveň však nabídl velmi střízlivý pohled do budoucna. Podle něj je aktuální bronz maximem, kterého lze v současných podmínkách dosáhnout, narážel přitom zejména na zámořské mocnosti, které se střetly tradičně ve finále. "Musíme být realisté. Tohle je strop, na co máme. Švédský hokej jde díky podmínkám obrovsky dopředu a tam vidím pro nás do budoucna velký problém, pokud nezabereme," podotkl směrem ke konkurenci.