Ubírá se teď správnou cestou. Dřív byl čas, kdy se český hokej budoval, pak to ale chvíli trochu stagnovalo a možná i pokleslo. Momentálně jsou ovšem Češi velmi konkurence schopní na všech úrovních - osmnáctky, dvacítky, seniorský tým. A to vše se děje díky směru, který je vedený shora.

To rádi slyšíme!

Český hokejový svaz odvádí skvělou práci. A to ve všech patrech napříč organizací. Začíná to výchovou hokejistů, což neznamená jen výsledky na šampionátech. Je to i o snaze rozvíjet hráčské dovednosti a naučit mladé správné hře. Kouči pracují s dětmi od těch úplně nejmenších až po ty starší. Další věcí je také právě organizace programů typu trenérských seminářů, jako je tento. Na semináři v Praze jsme měli jednu z největších účastí posluchačů, co jsem kdy viděl, na to můžete být pyšní. Jak jsem říkal, myslím, že Češi jdou správným směrem.

Jaký je Váš pohled na české hráče v zámoří?

Myslím si, že NHL má štěstí, že tam čeští hokejisté chtějí hrát a mohou tam působit. Mají velký vliv a je zábava je sledovat. Kromě toho jsou ale také dobrými spoluhráči do týmu. Jsme moc rádi, že Čechy v NHL máme.

Když bychom vypíchli jednoho hráče, nabízí se nyní Radko Gudas, který letos dostal kapitánské "céčko" v Anaheimu. Jaká je to pocta?

To, že Anaheim svěřil roli kapitána Radkovi, je určitě odrazem faktu, jak moc pro celou organizaci znamená. Může za to ale i jeho chování v týmu nejen když hraje - každý ví, že je to soutěživý chlap, který hraje tvrdě a odhodlaně - ale také na trénincích a celkově v zákulisí na stadionu. Je ohromný profesionál. Kapitánství mluví za vše, Gudas pro tým není jen hráčem, ale i osobností.

Co si vlastně myslíte o mladé generaci hokejistů nebo třeba nováčcích přicházejících do NHL?

V asociaci s mladými hráči si rozhodně vybavím spoustu odvahy. Nenarážím na tvrdost hry nebo bitky, ale odvahu zkoušet věci, které se dřív možná báli mladí hokejisté dělat - například vytváření akcí nebo hraní s trochou rizika. Mladí mají celkově ohromné množství dovedností a jsou fyzicky lépe připraveni. I díky tomu teď dostávají větší slovo. A podle mě zaslouženě. Vše souvisí s kvalitou tréninkových programů.

Na semináři jste mluvil o důležitosti mentorů v kariéře. Prozraďte, kdo byl tím Vaším?

V osobním životě jsem měl štěstí, jaké jsem měl rodiče. Hlavně svého tátu jsem považoval za mentora. V profesní kariéře to byl primárně Doug Risebrough. On mě najal a daroval mi mou první trenérskou příležitost před mnoha lety. Dal mi spoustu lekcí. Neřekl konkrétně, jak se věcí mají stát, ale snažil se mi umožnit zažít úspěchy i neúspěchy. Když se za vším ohlédnu zpětně, tak jeho doporučení a rady byly velmi přesné. Vše se nakonec naplnilo. Nevím, jestli jsem nad ním v průběhu kariéry uvažoval jako nad mentorem, ale když se vše uzavře, tak jím rozhodně byl.

Jaké jsou podle Vás hlavní charakteristiky, které by měl mít hokejový trenér?

Samozřejmě musíte mít znalosti sportu a určité dovednosti, abyste rozuměl hře, to je jasné. Nejdůležitější ale je být dobrým člověkem, který disponuje komunikačními schopnostmi a má trochu empatie. A pokud umíte s týmem sdílet nějakou vizi, strukturu a taktiku, tak máte šanci.

Češi jsou hrdý hokejový národ, popisuje Jay Woodcroft

Co si myslíte o českém hokeji jako takovém?

Samozřejmě vím, že vítězství českého národního týmu na světovém šampionátu bylo velké, navíc i juniorka měla skvělý poslední turnaj, kde získala bronzovou medaili. Český hokej je ale známý také svými talentovanými hráči. Důkazem skvělé práce byl ovšem i počet trenérů na našem semináři. Je to známkou toho, že lidé v Česku odvádí skvělou práci, když se snaží rozvíjet náš sport a předávat svou vášeň pro hru další generaci.

Co říkáte právě na ten zájem ze strany českých trenérů? Přijelo jich obrovské množství z celé republiky...

Bylo tady asi 350 lidí, kteří jsou odhodlaní být opravdu dobří v tom, co dělají - to je vždy vzrušující. Všichni obětovali jeden den uprostřed pracovního týdne, aby se dozvěděli něco nového o hokeji a mohli o něm mluvit. Obklopili jsme se na akci lidmi, kteří ten sport milují. Pro mě jako řečníka to bylo skvělé, jsem opravdu nadšený.

Takže jste si seminář v Praze užil?

Miluji mluvit o sportu, který pro mě tolik znamená. Říkal jsem navíc trenérům v publiku, že je pro mě opravdu něco zvláštního, přijet mezi členy tak hokejově hrdého národa jako je Česko, a navíc mít možnost sdílet s jeho zástupci své zkušenosti. Je to pro mě jedna z nejdůležitějších věcí.

Jaké konkrétní prvky jste s Toddem sdíleli s ostatními kouči?

Dopoledne jsme s Toddem mluvili více o samotné kariéře a jejím vlastním rozvoji. Zmiňovali jsme třeba některé věci, které se nám přihodily na naší vlastní cestě. Odpoledne jsme se zaměřili více na technickou stránku hry, každý z nás mluvil o konkrétním aspektu - já o vhazování a situacích kolem něj, můj kolega o přesilovkách. A publikum bylo úžasné.